Bruselská korýtka českým vepříkům svědčí.

Trend sledování práce a odměňování europoslanců se v médiích i odborné literatuře začal výrazněji objevovat napříč EU po roce 2009. To se pochopitelně setkalo s nevolí u europoslanců. Slabá docházka na plenární zasedání, či slabý výkon mandátu jako takového. Proto se pokud možno lépe orientujte při výběru kandidátů ve volbách do EP v květnu 2014.

Půměrná docházka českého europoslance je 89,97%, což je lepší údaj než například Maďarska (85,2%), ale konkrétně Miroslav Ouzký má pouze 72,94% (na opačném pólu stojí Pavel Ploc s 99,54%). S docházkou je svázána účast na jmenovitých hlasováních, obojí však nevyžaduje od europoslanců přílišnou osobní aktivitu.

Nároky na iniciativu europoslance situace značně kolísají – například u zpráv předložených zpravodajem byla nejlepší Zuzana Roithová (9), přičemž naproti  tomu sedm českých europoslanců za sledované období nevypracovalo ani jednu zprávu v roli zpravodaje. Podobná situace je v případě stanovisek – Oldřich Vlasák vypracoval deset stanovisek, naopak sedm jeho českých kolegů ani jedno. Celkově vzato průměrný český europoslanec zpracoval 1,77 stanoviska, zatímco kolegové ze starých členských států EU 2,14.

V porovnání písemných prohlášení s průměrem za postkomunistické členské státy EU (EU-10), je zjevné, že průměrný český europoslanec (0,55) má nižší výkonnost, pokud jde o písemná prohlášení, než je průměr EU-10 (1,19). V porovnání se starými členskými státy EU (1,16) vidíme, že počet písemných prohlášení vypracovaných průměrným českým europoslancem je asi o polovinu nižší než v případě průměrného europoslance ze zemí EU-15.

Počet návrhů usnesení, které byly europoslancem podepsány. Nejvíce návrhů usnesení mezi českými europoslanci zpracovala Zuzana Roithová (106), druhý byl Libor Rouček (38) a třetí Jan Zahradil (35). Nejhorší v tomto ohledu byl Vojtěch Mynář (1), Ivo Strejček (1) a Robert Dušek (0).

Počet europoslancem předložených písemných otázek Evropské komisi, Radě ministrů či ostatním orgánům a institucím EU. Nejlépe si v této oblasti vedl Jan Březina se 79 otázkami, následovaný Zuzanou Roithovou (53) a Pavlem Pocem (52). Naopak na druhé straně žebříčku se objevují Vladimír Remek (1), Zuzana Brzobohatá a Vojtěch Mynář, kteří nepředložili ani jednu otázku. Nicméně srovnáme-li tyto údaje jak s průměrem EU-15 (92,79), tak i é postkomunistickými státy (38,31) je český průměr 14,82 poměrně tristní.

Obecně vzato v porovnání s průměrem indikátorů za staré členské státy EU platí, že je český průměr nižší než průměr zemí EU-15. Mezi samotnými českými europoslanci panují výrazné rozdíly, od těch, kteří jsou nadprůměrní ve většině indikátorů (např. Zuzana Roithová) až po ty, jejichž činnost v EP měřená indikátory se nezdá být dostatečná.

Tyto tristní čísla mne vedou k zamyšlení zda-li je nutné, abychom draze platili někoho,  kdo  téměř nehne  zadkem. Zda by nebylo od věci zavést odměňování na základě skutečných dosažených výsledků. Častěji bychom volili nové evropské poslance, neb mnohý by zhynul hladem, v bídě a zapomentí. Zejména nyní, kdy se kandidáti rvou v přesvědčování, že on je tím vyvoleným, který vytrhne bruselské velrybě stoličku, ve prospěch českých zájmů. 

A na závěr si dovolím eurohujerský návrh  do EP

Nařízení EK č.123/ 2014. k vobám do Evropského parlamentu.

Zákaz  prodeje a konzumace alkoholických nápojů v období voleb do Evropského parlamentu do době od 23. do 24. května 2014 včetně.

Preambule

Nařízení toliko sleduje ten cíl, aby volič přistoupil k výkonu své občanské povinnosti střízliv s vědomím toho, co činí, a aby nebylo lze na něho působiti alkoholem tak, že by nebyl schopen svobodné vůle a rozumu při volebním rozhodování.

§1

V den před volbou a v den volby je zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

§ 2.

Majitel oprávnění dle § 16. živn. ř. je povinen dodržovati zákaz prodeje piva. Návštěvníku napilému zakazuje se vůbec pod trestem nalévati.

§ 3.

Živnosti hostinské s oprávněními po dle §u 16. ž. ř. musí býti v den předvolební uzavřeny o 24. hodině noční.

§ 5.

Ustanovení § u 29 čís. 75/1996, §u 32 zákona čís. 123/1996, §u 31 zákona čís. 330/19960 a §u 31 zákona čís. 126/1999 se zrušují a mění dle tohoto zákona.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej přísluší ministru vnitra.

Důvodová zpráva.

Zákaz čepování lihovin o volbách stanoven byl zákonem již v době předpřevratové, v předpokladu, že se jím rázem zavede pořádek při volbách a odstraní různé machinace, jaké jsme viděli při volbách po převratu. Prakse však ukázala, že omezení toto valná část obyvatelstva nepotřebuje a ta část, která jest na alkoholické nápoje zvyklá opatří si je i přes znění zákonné. Poslanec Kalousek a spol. statisticky dokázali ve své zprávě o jak velké peníze hostinstvo zákonem o zákazu čepování přichází a proto jest nejvýše nutno, aby zákony volební resp. zákony o čepování lihovin byly novelisovány. Souhlasíme s omezením požívání alkoholu při volbách, ale dožadujeme se zákonné úpravy tak, jak návrh náš naznačuje. Jest to nejen v zájmu hostinstva, nýbrž také obyvatelstva, neboť jest známo, že mnozí nesvědomití a neoprávnění podnikatelé ve snaze obejíti zákon a poskytnouti žadatelům lihové nápoje, mnohdy pochybné kvality, stáčeli do všech možných druhů lahví, jako do lahví vinných, lahví určených pro limonády a sodovou vodu a tím jen poškozovali nejen stav hostinský, nýbrž i obyvatelstvo samo. Řádní hostinští v době voleb ocitají se v málo závidění hodné situaci, neboť hosté bez ohledu na znění zákona dožadují se nápojů a poskytne-li je hostinský, vydává se v nebezpečí potrestání a neposkytne-li jich, vydává se v nebezpečí ztráty stálých hostů. Jedná se tu návrhem tímto přirozeně o nápoj sevšeobecnělý, tedy pivo, kterým se pranepatrná část obyvatelstva opíjí a bude-li návrh uzákoněn a hostinskému uloženo pod trestem nenalévati osobám napilým, není tu nebezpečí, že by požívání piva mělo zhoubný vliv na volby.

Hezkou volbu, Vám všem.  Já Brusel nemusím, tak se budu šťourat v nose, nebo půjdu k vodě.