Co jste čekali? Blázinci!?

Podle průzkumu agentury Median pro Českou televizi a Rozhlas a televízii Slovenska, vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. Lidé v obou zemích jsou zklamáni hlavně kvůli sociální nejistotě, nezaměstnanosti a chudobě a také politice a kvalitě demokracie.

Bohužel, samet nebyl pouze o tom, převzít vládu po komunistech. Osobně jsem neviděl smysl v pozdějším trestání komunistů, kteří do nedávna vládli, pokud to nebylo ihned. Zejméma tehdy, pokud jsme jim sami umožnili proniknout do vedoucích a řídících funkcí v podnicích a ve vládě zvláště, nota bene, jsme se pak po několika letech snažili nějakým způsobem tuto stranu zakázat, jako zločineckou a  neustále strašili národ komunistickým belzebubem, jako malé děti.

Spíše v tom byla bezradnost tehdejších vládnoucích špiček, klesající preference , nulová vize vedení národa  a růst preferencí na straně KSČM.

V oblasti výrobní sféry,  byl jednoznačný omyl v náhlém odpoutání se od tehdejšího obchodu se zeměmi RVHP, zejména tehdejšího Sovětského Svazu, který jak takž, odebíral naši produkci. Právě diplomacie MZV, měla sehrát svou klíčovou roli v udržení obchodních vztahů, bude-li to pro nás přínosné. Osudovou  chybou bylo Havlovo pojetí demilitarizace výroby zvláště, nebyl-li plán B, aby lidé měli práci. V obou případech Havlovo  pravdoláskovství, nahradil neúprosný bysnys. O smyslu privatizace lze mít oprávněné pochybnosti, pokud do té doby výdělečné podniky, byly  během několika měsíců rozkulačeny, (Kožený, Stehlící v Poldi apod.)  popřípadě byly skoupeny zahraničním kapitálem, zavřeny z důvodu odstranění konkurence. Chybou byla privatizace a prodej takových důležitých odvětví, jakými je zajištění plynu, vody, bank apod. které neumožňují státu mít pod kontrolou strategické a krizové řízení země v případě neočekávané události (přírodní, politické).

Mnohdy mám pocit, jako bychom se záměrně vydali do rukou novodobých  kolonistů. Mnohdy jsem měl pocit, jako bychom před zahraničním investorem včera slezli ze stromu, aby viděl, že víme, na co je příbor. Lákání cizího šakala se změnilo v pozici podbízivé kurvy, za každou cenu. Za cenu směšné hodnoty práce, bez sociálních jistot, které byly po sametu natolik skrouhnuty, že se ani nedají jistotami nazvat. To  dobré, co bylo pro zaměstnance vytvořené se zlikvidovalo a nahradil je bič.

Mnohé zákony přijímané od sametu, aby občana chránily,  z něj učinily lovnou zvěř exekutorů, lichvářů, šmejdů a jiných vyčuránků, Jsou věci, které neviditelná ruka trhu nevyřeší, od toho tu jsou zákonodárci, aby disproporce napravili.

Politická vůle k řešní palčivých problémů, jak na pravici, tak na levici nebyla. Problém se hasil až když nebylo zbytí, nebo hrozil kolaps. Utápěli jsme energii házením bláta  a jiných sraček po sobě, na místo řešení konkrétních problémů. Kritizovali jsme rozkrádání komunisty, ale léta ukazují, že komanč spíš paběrkoval, v porovnání s minulostí nedávnou (nebyla zakázka, která by neměla tunel, které by nedirigovali Janoušci, Rittigové, Dalící, a další s pomocí policejních a justičních figur v rolích zametačů.

Za tohoto stavu se nelze divit, že většina národa si myslí, že komunisti nebyli rudí, ale zlatí, v porovnání se současným stavem. Může si myslet Herr Karl Schwarzenberg cokoliv o letošním listopadu, může tak akorát držet ústa, protože to svinstvo za Havla pomáhal vytvářet. Může mám ČT  v prime time servírovat v neděli pořady typu České století, obdobně, jako nám byla servírována ideologie před listopadem. Na tohle už po 25. letech stagnace  a úpadku, není národ vůbec zvědavý. Myslím, že nebude dlouho trvat a budeme skládat reparát, který už nemusí být takový hebký, jemný, sametový. Na koho se budeme vymlouvat na komanče?  

Hezké cinkilinky ostatním, ale na šaškování kolem listopadu nemám skutečně chuť.

Jaroslav Komosný